Záhada mizejících ponožek

Ptát se vás, jestli jste už taky někdy marně hledali druhou ponožku do páru, asi nemá smysl. Každý s tím zápasí.  Ponožky prostě mizí. Je to dobře zdokumentovaný fenomén, který ale nemá jednoznačné vysvětlení. My jsme posbírali několik teorií, které se snaží vysvětlit, kam a proč se nám ponožky ztrácí. Ať už koupíte stylové ponožky s originálním designem, střídmé ponožky na běžné nošení nebo sportovní ponožky, jen málokdy je stačíte obnosit a snad nikdy je nevyhodíte v páru. Vždy vás alespoň jedna z dvojice nějak záhadně opustí sama.

Teorie lichožroutů

Lichožrouti patří k domácím skřítkům. Je celkem neškodný a snaží se být nespatřen lidskými obyvateli domu. Ačkoli svým domácím kradou ponožky, sami sebe nepovažují za zloděje. Zloděj by totiž ukradl celý pár. Co taky s jednou ponožkou že?

Pravý lichožrout zcizení ponožky považuje za dělení. Žije v přesvědčení, že se s lidmi o ponožky dělí. Zmizelé ponožky jim pak slouží jako spacák i stan, dělají z nich prostírání, oblečení, potahy na houpací křesílka a další praktické věci.

V dobách nouze poslouží ponožky jako výživný pokrm, zejména pokud je jejich původní majitel nosil více dní za sebou.

Nejzajímavější na lichožroutech je ta skutečnost, že sami chodí bosi a ponožky vůbec nenosí. Nejspíš proto nedokážou vůbec pochopit pocit člověka, který večer dá pár ponožek k posteli, aby ráno našel jen jednu.

Teorie kartelové dohody

Nejvíce ponožek mizí v pračce. Podle teorie kartelové dohody je to nejen vysvětlitelné, ale dokonce přirozené a jasné.

Existuje totiž tajná dohoda mezi výrobci praček a poskytovateli elektřiny. Je v ní zakotveno, že výrobce pračky bude uvádět vyšší spotřebu elektřiny, než tomu je ve skutečnosti a elektrické závody zdokladují, že pračka jí opravdu tolik spotřebuje.

Ve skutečnosti pračky část výkonu získají rozkladem ponožek pomocí studené fúze během praní. Zisk z nedodané elektrické energie, kterou spotřebitel zaplatil, si oba subjekty rozdělí mezi sebe.

Teorie časového posunu

Tato teorie je dosud jediná, kterou se podařilo prokázat experimentálním fyzikům. Při otáčení bubnu pračky vzniká časový vír, známý jako Einstein-Rosenův most, známější pod názvem červí díra. Ta vede nejen na různá místa, ale umožňuje i posun v čase.

Ponožky se tak mohou ocitnout buď v budoucnosti, nebo v minulosti. Pokud ponožka odcestuje zpět, už ji nikdy nespatříme. Snad jen ve formě nějaké zkameněliny při vykopávkách. Důkaz této teorie však vězí v záhadných nálezech lichých ponožek, které cestovaly časem dopředu. Je totiž běžné, že ponožka, která zmizela z pračky, se po několika dnech i týdnech opět náhle objeví.

Teorie paralelních vesmírů

Mnozí zastánci multivesmíru nejsou mizejícími ponožkami nijak překvapeni. Občas totiž dochází k energetickému průniku dvou sousedních vesmírů a k výměně energií. Výpočty ve vyšší matematice jasně dokazují, že k takovým střetům dochází častěji, než bychom si mysleli.

Při nárazu dvou paralelních vesmírů se uvolňuje energie, která v jednom světě začne chybět a v druhém přebývat. Díky principu entropie se pak hladiny energií musí vyrovnat. Proč se to často děje přesunem ponožky z jednoho vesmíru do jiného, však stále ještě není dostatečně prozkoumáno.

Teorie kvantového posunu

Je známým faktem, že na té nejmenší úrovni existence – v kvantovém měřítku, fungují přírodní zákony jinak, než jak nám ukazuje naše každodenní zkušenost. Předměty mohou existovat na všech místech současně s určitou menší, či větší pravděpodobností.

Podle tohoto modelu například elektron vůbec neobíhá jádro atomu po daných orbitech, ale vyskytuje se v jeden okamžik na všech místech současně s určitou pravděpodobností. Ve skutečnosti je tedy v určitém okamžiku s nejvyšší pravděpodobností na jednom místě, aby se vzápětí objevil jinde, jelikož se pravděpodobnost jeho výskytu změnila.

Nebylo by žádným porušením fyzikálních zákonů, kdyby třeba váš hrnek s kávou najednou zmizel a objevil se na druhé straně stolu. To se jen všechny mikročástice přemístily kvantovým posunem.

Kromě ponožek se zatím nepodařilo tento jev pozorovat v makrosvětě. Tedy s výjimkou ponožek, jejichž atomy považují kvantové skoky za prima zábavu.

Teorie kvantového provázání

Když ještě zůstaneme u kvantové fyziky, tak lze mizející ponožky vysvětlit tím, že se původně vyskytují vždy v páru. Některé částice v mikrosvětě kvant spolu také utvoří dvojici natolik provázanou, že je lze vlastně považovat za nedělitelné. Ne ovšem vzdáleností, kterou mezi sebou mají, ale svými vlastnostmi.

Ve zkratce jde o to, že dokud jednu částici z dané dvojice neprozkoumáme, existují si obě ve svých vlastních stavech, které jsou opačné. Pokud je vlastnost jedné z nich A, bude stejná vlastnost druhé z nich B.

Jsou-li tedy obě ponožky kvantově provázány, je jedna z nich ve stavu „nalezena“ a druhá samozřejmě „nenalezena“. Pokud jsou nalezeny obě, je jedna ve stavu „vyprána“, druhá „špinavá“.

Teorie vlastního rozhodnutí

Podle této teorie získaly některé ponožky určitý elementární stupeň schopnosti vlastního rozhodování. Necítí-li se u svého majitele dobře, rozhodnou se samy odejít na lepší místo. Odchází buď v páru, nebo samostatně. Občas odejde i celá smíšená skupina.

Pro podporu této teorie hovoří i fakt, že občas najdete v koši na prádlo nebo v pračce ponožku, o které byste jistě přísahali, že není vaše a že jste ji nikdy neviděli.

Mizí vám ponožky?

Ať už je důvodem k mizení ponožek cokoliv, žádná z teorií neposkytuje rady, jak mu zamezit. Jediná existující taktika je čas od času si pořídit nové kvalitní ponožky a pěkně se k nim chovat.